Doporučené ubytování v oblasti České Kanady: Pension a restaurace RUDOLEC 378 83 Český Rudolec 68 Tel:  384 496 220 Fax: 384 496 221

Johann Georg Grassl (česky Jan Jiří Grázl) se narodil 4. dubna 1790 v rasovně v Nových Syrovicích u Moravských Budějovic jako syn pohodného Thomase (Tomáše) Grassla a žebračky Reginy Fleischmannové, se kterou se Tomáš oženil 4 měsíce před narozením Jana Jiřího. Otec Tomáš byl v době, kdy mladému Grázlovi byly pouhé 2 roky, za četné krádeže a vloupání odsouzen na 10 let věznice v Brně na Špilberku, a tak se jeho matka ocitla bez prostředků a živila sebe i obě děti (Jana Jiřího a o rok mladší sestru Annu Marii) žebrotou a drobnými krádežemi.

Grázl se nikdy žádnému řemeslu neučil a nikdy se nenaučil číst nebo psát. Jeho mateřštinou byla němčina, česky se naučil jen lámaně. Poprvé byl zatčen pro podezření z krádeže ve svých devíti letech v rakouském Drosendorfu. Jako šestnáctiletý byl donucen svou vlastní matkou, aby se poprvé podílel na organizovaném vloupání v Raabsu spolu se třemi dalšími osobami.

Když v roce 1809 byl otec Tomáš propuštěn ze Špilberku (mezitím uprchl a byl znovu odsouzen a uvězněn), založil loupežnickou bandu, kde školil i svého syna. Grázlové nikdy nebrali bohatým, jelikož loupež panského majetku pro ně byla příliš riskantní. Většinou se jim podařilo u prostých lidí ukořistit prádlo a drobné peníze. Jen málokdy oloupili drobného živnostníka. Mladý Grázl však díky své smělosti a zejména brutalitě postupně převzal od otce iniciativu. Poprvé bez otce loupil Grázl 10. prosince 1810 u Raabsu. Kořist byla sice mizerná, ale poprvé tak převzal zodpovědnost za celou akci. Grázl se pak vloupal většinou s několika komplici do osamělých domů a pokud někoho zastihl doma, lupiči ho svázali a bitím si vynutili přiznání, kde jsou uloženy věci a peníze. Mnohé oběti přišly patrně na následky takto způsobených zranění o život. Množství drobných vloupání bylo značné, mnohdy stihli i dvě za jednu noc.

Konzumace alkoholu přivedla Grázla do problémů dvakrát. Po pitce se dvěma kumpány v roce 1812 byl silně podnapilý Grázl pronásledován v Obergrünbachu hostinským Michaelem Witzmannem, který se ho pokoušel zadržet. Grázl zprvu zabil Witzmannova psa a vzdor opilosti se mu podařilo zasadit hostinskému 6 ran nožem, kterým Witzmann na místě podlehl. Podruhé byl Grázl v Breiteneichu u Hornu zatčen, když opilý tropil kravál, ale nebyl poznán a navíc se mu podařilo hodinkami podplatit písaře, který mu dopomohl k útěku.

V noci z 18. na 19. května 1814 se Grázl vloupal do domu šedesátišestileté vdovy Anny Marie Schindlerové, která následky Grázlova brutálního zacházení nepřežila. Úderem roku 1815 začaly pro Grázla zlé časy. V únoru 1815 byla na jeho hlavu vypsána odměna 1000 zlatých - tehdy velké peníze. Část jeho kumpánů se postupně podařilo zatknout, byl zatčen i jeho nejvěrnější Fähding. Grázl začal být opatrný, musel se pečlivě skrývat a ztrácel sebedůvěru. V této situaci se dopustil své osudné chyby - 22. dubna 1815 se nechal pod jménem Franz Eigner naverbovat na vojnu a po šesti týdnech sběhl. Tento čin ho nakonec dostal před vojenský soud a na šibenici. Odměna na jeho dopadení byla navýšena na fantastické 4 tisíce zlatých, dne 20. listopadu 1815 byl za pomoci léčky zatčen, eskortován do Vídně a postaven před soud.
 
V případě Grázl a spol. bylo u městského soudu ve Vídni odsouzeno 59 spoluviníků k trestům žaláře od několika týdnů po desítky let. Někteří v průběhu vyšetřování zemřeli ve vězení. Osm obviněných včetně Grázla, kteří byli současně vojenskými sběhy, bylo předáno vojenskému soudu. Grázlův otec byl za loupeže odsouzen na doživotí na Špilberku, kde 17. září 1835 ve věku 79 let zemřel. Grázlova matka, které bylo nejvíce kladeno za vinu, že šestnáctiletého syna k prvnímu vloupání sama přiměla, byla odsouzena na 2 roky.

Grázl byl právem souzen a odsouzen za velké množství krádeží a loupeží. Navíc byl však za podivných okolností a patrně neoprávněně odsouzen za úmyslné zabití dvou lidí (vdovy Schindlerové a hostinského Witzmanna) spolu se dvěma dalšími kumpány (Jakobem Fähdingem z Plošpic a Ignácem Štanglem z Vlastkovce) k trestu smrti oběšením, přičemž 31. ledna 1818 byli všichni tři popraveni.

Život legendárního loupežníka byl tedy skoncován vojenským soudem tehdejšího rakouského mocnářství ...